Кадр выше наш. Полное медиа с Facebook запрошено — подставим его сюда, как только приедет.
Flexihotin Forte – postarejte se o ně ještě dnes.
„Bála jsem se dne, kdy už nedokážu sama vstát…“ Jmenuji se Gustava Máchová, je mi 72 let. Jsem v důchodu a žiji v Praze v České republice. Ještě nedávno jsem se sama starala o domácnost, chodila nakupovat a snažila se zůstat aktivní, jak jen to šlo. Postupně ale začaly problémy s klouby měnit můj každodenní život. Nejdříve jsem cítila jen nepříjemné pocity v kolenou. „V mém věku je to normální,“ uklidňovala jsem sama sebe. Postupem času však pro mě byla chůze stále obtížnější. Ráno jsem dlouho sbírala síly, abych vstala z postele, a každý další schod mě nutil přemýšlet, jestli opravdu musím někam jít. Můj manžel viděl, jak je to pro mě těžké. Jednoho dne mi řekl: „Gustavo, nemůžeme jen čekat, až to pro tebe bude ještě těžší.“ Věděla jsem, že má pravdu. Nejvíc mě ale neděsila samotná bolest. Bála jsem se, že ztratím schopnost samostatně se pohybovat a stanu se zcela závislou na svých blízkých. Také moje dcera mi chtěla stále více pomáhat. Dívala jsem se na ni a říkala si: „Má svůj vlastní život. Nechci, aby se teď všechno točilo kolem mě.“ Právě tehdy byl strach z budoucnosti silnější než moje ochota dál všechno jen snášet. Rozhodla jsem se přestat sama sebe přesvědčovat, že je to všechno kvůli mému věku nevyhnutelné. Začali jsme hledat informace a mluvit s odborníky o dostupných možnostech podpory kloubů a pohyblivosti. Právě v tomto období jsem se dozvěděla o Flexihotin Forte. Začala jsem Flexihotin Forte používat podle informací uvedených na obalu a zároveň jsem začala věnovat větší pozornost svému stavu. Nečekala jsem, že se jednoho rána probudím a všechno se okamžitě změní. Pro mě bylo důležité postupně se pokusit vrátit do života alespoň část toho, čeho jsem se už začala vzdávat. Nejdříve jsem začala více chodit po domě. Potom jsem zkusila krátké procházky a postupně přidala lehkou fyzickou aktivitu, kterou jsem zvládala bez nadměrné zátěže. Každá taková maličkost mi vracela pocit samostatnosti. Jednoho dne mi dcera znovu nabídla: „Mami, nechceš, abych ti sama