.
Jmenuji se Adam, je mi 37 let a žiju v Ostravě-Porubě v Česku... Už pět let pracuji jako svářeč MIG/MAG ve společnosti Savera Components... Mám manželku Moniku a dva devítileté syny-dvojčata – Martina a Lukáše... Můj otec celý život pracoval jako svářeč... Když mi bylo asi 13–14 let, začal mě učit svařovat... Pamatuju si, jak mi ukazoval, jak správně držet hořák, vysvětloval mi, proč se při práci nesmí spěchat a jak důležité je hlídat kvalitu svaru... Vždycky říkal, že člověk, který umí pracovat rukama, nikdy nezůstane bez peněz... Asi právě proto jsem si vybral tohle povolání... Ve dvaceti letech jsem už nastoupil do práce... Za ty roky jsem vystřídal několik podniků... Podmínky byly různé, stejně jako výplaty... Někde jsem musel dělat přesčasy, jinde se zpožďovaly prémie a někdy člověk jednoduše neměl jistotu, jestli bude mít zítra ještě práci... Před pěti lety jsem nastoupil do Savera Components a od té doby jsem konečně začal mít pocit stability... Ta práce samozřejmě není lehká... Svařuji kovové díly a konstrukce, které se potom používají při výrobě výtahových zařízení... Nejdřív je potřeba prostudovat výkresy, připravit jednotlivé díly, očistit kov a všechno správně ustavit... Potom člověk celé hodiny pracuje se svářečkou, kontroluje kvalitu svarů a po svařování je často potřeba spoje ještě obrousit a začistit... Na konci směny mě bolí záda, ramena i ruce a v létě bývá v hale obzvlášť horko... Na takovou práci jsem si ale zvykl a ani nemám jiné povolání, kterému bych věnoval tolik let... Moje žena Monika pracuje jako prodavačka a poradkyně v dm... Pracuje na částečný úvazek, protože se musí starat o děti... Kluci mají školu, kroužky, domácí úkoly a navíc s nimi chceme prostě trávit čas... Žijeme normálně, netrpíme nouzí, ale zároveň si nemůžeme dovolit všechno, co bychom chtěli... Před sedmi lety jsem si vzal hypotéku a koupil byt... Máme starou Škodu Octavia, která už rozhodně není v nejlepším stavu, ale zatím pořád jezdí... Auto potřebujeme každý
