Кадр выше наш. Полное медиа с Facebook запрошено — подставим его сюда, как только приедет.
{{product.name}}
Je mi 72 let. Před půl rokem jsme se s manželkou přestěhovali do domova pro seniory. Sami. Dobrovolně. Aniž bychom řekli dětem jediné slovo. Teď vám povím, proč jsme to udělali. A jak to celé dopadlo. Moje žena se jmenuje Věra. Jsme spolu 48 let. Poznali jsme se na pouti v Olomouci — jí bylo devatenáct, mně jednadvacet. O rok později jsme se vzali. Měli jsme dvě děti — syna Tomáše a dceru Lenku. Vychovali jsme je. Vystudovali. Viděli odejít do velkých měst. Tomáš je teď v Praze, pracuje jako inženýr. Lenka v Brně, je účetní. Oba mají rodiny, děti, kariéry. Volají jednou týdně — „Jak se máte, mami, tati?" — „Dobře, děti. Všechno v pořádku." Vždycky jsme říkali „dobře". I když to dobré vůbec nebylo. Začalo to před sedmi lety. Věra pracovala na tržnici v Olomouci. Zelenina, ovoce, celý den na nohou. Jednoho dne přišla domů a řekla: „Járo, bolí mě záda. Asi jsem něco špatně zvedla." Řekl jsem: „Odpočiň si, přejde to." Nepřešlo. Po měsíci nemohla bolestí spát. Budila se v noci a potichu plakala do polštáře. Myslela si, že neslyším. Ale slyšel jsem. Každou noc. Vzal jsem ji k doktorovi. Rentgen, magnetická rezonance. Degenerativní onemocnění plotének, dvě vyhřezlé ploténky, utlačený nerv. Předepsali prášky — 2 000 korun měsíčně. Brala je půl roku — žádný výsledek. Pak injekce. Série — 8 000 korun. Po sérii se to zhoršilo. Záda se zasekla, nemohla se ani otočit. Pak rehabilitace. 500 korun za sezení. Chodila tři měsíce. Zaplatili jsme 12 000. Výsledek — nula. Pak neurochirurg. Řekl: „Potřebuje operaci. Kolem 150 000 korun. Ale v jejím věku — jsou rizika. Mohla by zůstat ochrnutá." Věra odmítla. Bála se. Chápal jsem ji. Po třech letech jí začaly vypovídat nohy. Nejdřív klopýtala. Pak padala. Jednou spadla v koupelně — slyšel jsem výkřik, běžel jsem. Ležela na dlaždicích, plakala. Od toho dne jsem ji začal nosit. Ráno — z pokoje do koupelny. Umýval jsem ji. Oblékal. Nesl do kuchyně. Krmil. Večer — zase zpátky. V noci jsem se budil dvakrát, t
