Ruben Angel Deleon Ollie-Jo Torrington — крутилось 8 дн, охват 7k

Ruben Angel Deleon Ollie-Jo Torrington с 2026-08-26 · картинка · 🇨🇿 чешский
Кадр рекламы Ruben Angel Deleon Ollie-Jo Torrington

Кадр выше наш. Полное медиа с Facebook запрошено — подставим его сюда, как только приедет.

крутилось дней 8
охват — число Facebook, только ЕС 7k
стран показа — словами Facebook 1
куда ведёт · кнопка «See details» ryetg.com https://ryetg.com/?cuuid=22669f24-b935-4292-a131-b7823e3c04e6&suuid=2e4d5715-08b0-41cd-8776-3208e98ef885&launcher=f28de594-81d6-46f9-8e1e-343fbf1d2b8a&fb_pixel=1593528732350673&fb_capi_token=EAAWDtkAVPpwBSeKmwG4qqbHMdm98ZComhGZCN1FXdnoA3b2OqnZCijUqPun3cDZAI1kmQk5hQAR0UfZA0aFXTZBvFWvrVLYBFMrEZAbmpKywyhKWYhxU4NiOsZBSO78bdyQY7OwJ0CzBu5806E4jtLBZBAvq1kvD9yqptveA8VMKBCTGoshz93la3NJl1QHV01uDmPgZDZD&sub_1=tar1k28&sub_2=tar1k28&sub_3=cz1022&fb_ad_id={{ad.id}}&fb_ad_set_id={{adset.id}}&fb_campaign_id={{campaign.id}}&fb_site_source_name={{site_source_name}}&fb_ad_name={{ad.name}}&fb_ad_set_name={{adset.name}}&fb_campaign_name={{campaign.name}}&fb_placement={{placement}} оффер
показывается в странах 🇨🇿 CZ

ryetg.com

Jezdím s taxíkem po Praze už devatenáct let. Za tu dobu jsem vezl opilé lidi, rodící ženu, paní s papouškem v kleci i jednoho dědu, který mi dvě hodiny vysvětloval, jak se pálí pravá kdoulovice. Myslel jsem, що mě v tomhle městě už nic nepřekvapí. A pak jsem začal vozit pána z Dejvic. Je mu osmdesát dva let. Do auta nastupuje sám. Bez hole, bez pomoci, bez onoho těžkého hekání, se kterým nastupují mí vrstevníci. Narazil jsem na něj náhodou – objednal si odvoz do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Úplně obyčejná jízda. Zastavil jsem, vystoupil, abych mu pomohl – a on už si sám otevíral dveře a sedal na zadní sedadlo. Rovně, s lehkostí. Zapnul pás jedním plynulým pohybem. Podíval jsem se na jeho ruce – ani stopa po třesu. Podíval jsem se do tváře – samozřejmě vrásky, ale oči jasné, bystré. Oči člověka, který je zvyklý přemýšlet. Zeptal jsem se: „Promiňte, kolik vám je vlastně let?“ Usmál se: „Osmdesát dva.“ Málem jsem to napálil do sloupu. Jmenuji se Luboš. Je mi 54 let. Jezdím taxíkem – jak už jsem říkal. Mám ženu Markétu, dvě dospělé děti a kolena, která mi každé ráno připomínají, že mládí je pryč. Levé koleno křupe, když vstávám. Pravé zase, když si sedám. Záda mě večer bolí tak, že z auta doslova vypadávám po částech. Žena mi říká: „Luboši, zajdi si k doktorovi.“ Já na to: „K jakému doktorovi, Markét, to je prostě věk.“ Padesát čtyři let. Věk. A tady chlap – kterému je osmdesát dva – nastupuje do mého auta lehčeji než já. Cestou jsme se dali do řeči. Zeptal jsem se, co dělal za práci. Odpověděl: „Byl jsem čtyřicet let konstruktérem v ČKD. Do důchodu jsem šel v šedesáti dvou. Dvacet let už prakticky nic nedělám – jenom chodím na procházky.“ „Jenom chodím na procházky“ – v osmdesáti dvou. Já v padesáti čtyřech sejdu do přízemí pro poštu a křečovitě se držím zábradlí. Jmenuje se pan Metoděj. Metoděj Krása. Později jsem si o něm něco zjistil – žádná celebrita, obyčejný člověk, bývalý konstruktér. Důchodce. Žije sám v Dejvicích, manželka mu zemřela

вся сеть «SHOT» в библиотеке рекламы ↗
все объявления: рекламодатель Ruben Angel Deleon Ollie-Jo Torrington →